Ze Stromovky do Šárky po povrchu lokálky…
Zní to jako pohádka, ale je to velmi blízko skutečnosti. Opravdu bychom se mohli brzy setkávat, procházet, bruslit, jezdit na kolech, koloběžkách, skateboardech a všem, co ještě na lidský pohon bylo a bude vynalezeno na klidné cestě ze Stromovky až do Divoké Šárky.
Totiž všichni, Pražané i mimopražští návštěvníci, mají nyní jedinečnou příležitost získat nový veřejný volnočasový prostor – cyklostezku s pěší zónou lemovanou zelení, vedoucí ze Stromovky až do malebné přírodní rezervace Divoká Šárka – vzniklý zrušením železniční trati tzv. Buštěhradské dráhy v úseku nádraží Dejvice – Veleslavín a umístěním plánované dvoukolejné tzv. rychlodráhy do tunelu pod ní.
Dějiny vzniku a rozvoje Buštěhradské dráhy jakožto koněspřežky a její postupné transformace na parostrojní dráhu v sobě zahrnují celou historii vývoje železnic na území naší vlasti… (Moc zajímavé počtení o tom najdete na http://sumavak.anafra.net/posel3.pdf v publikaci Posel Buštěhradské dráhy, který „z nadšenectví a lásky ku Praze pro všechny zájemce sestavil šakal a vysadil BohousB.“ v Praze, dne 25. června L. P. 2011.)
Stejně jako před sto lety i dnes tou samou trasou z Masarykova nádraží vyrážejí vlakové soupravy, přes ty samé viadukty, minou Stromovku, Staré Dejvice, Veleslavín a mizí směrem na Kladno. Protože se za tak dlouhou dobu potřeby velkoměsta změnily, spojení severozápadním směrem je vhodné zmodernizovat. Jenže jakým způsobem, když Buštěhradská dráha vede zastavěnou částí Prahy?
Bohužel dohoda široké veřejnosti s vrcholnými politickými orgány z roku 2008, že zdvoukolejněná modernizovaná železniční trať bude v úseku nádraží Dejvice – Veleslavín přemístěna do podzemního tunelu, je nyní zpochybňována a plán vytvořit v uvolněném železničním koridoru volnočasový veřejný prostor, cyklostezku a promenádu pro pěší, je ohrožen.
Současná politická reprezentace Prahy 6 hovoří o vybudování dvoukolejné železnice na povrchu skrz zastavěné části Prahy, prý z ekonomických důvodů.
Přitom při tak mnohostranném a společnosti prospěšném využití plánované stavby – pod povrchem doprava moderní železnicí, na povrchu cyklostezka se zónou pro pěší v zeleni, tedy veřejný volnočasový prostor pro odpočinek, sportovní i společenský život a ekologickou dopravu – by neměl být problém na tuto stavbu získat dotaci z evropských fondů, zvláště když Evropská komise tento měsíc (květen 2015) schválila operační program pro ČR na rozvoj dopravy na roky 2014–2020, jehož „cílem je snižování negativních vlivů dopravy na životní prostředí“. Zdroj: http://mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2015/Evropska-komise-schvalila-dalsi-operacni-program-tentokrat-na-rozvoj-d. Podle příslušné tiskové zprávy „Česká republika může v letech 2014–2020 vyčerpat téměř 24 miliard EUR.“ Jak je smysluplně využijeme?
Hodně se diskutuje o tom, kolik tisíc cestujících bude nebo nebude tzv. rychlodráhu využívat, a kolik by mělo, aby se vyplatila. Odborníci a politici přicházejí stále s novými čísly. Ale sotva v těch informacích čtenář narazí aspoň na zmínku (nebo dokonce na seriózní urbanistickou studii), jak může přispět nová cyklostezka s pěší zónou a zelení uprostřed městské zástavby ke zlepšení životního prostředí, k rozvoji místní infrastruktury, k revitalizaci společenského i kulturního života v obou městských částech Praze 6 a 7. Kolik tisíc lidí by se přepravilo nebo prošlo po cyklostezce denně? Je velký rozdíl mezi „cyklostezkou“ namalovanou na víceproudé frekventované silnici a klidnou cyklostezkou v zeleni, prostou automobilové dopravy. Taková přitahuje mnohanásobně větší zájem uživatelů. Stačí se projet po cyklostezce po břehu Vltavy mezi Trójou a Klecany – a nemusí být ani víkend, natož slunné počasí –, aby se člověk přesvědčil, že zájemců o cyklostezky je mnohem více než je současná síť cyklostezek schopna pobrat. Nemluvě o tom, o kolik hluku a jedovatých zplodin by klesla zátěž na životní prostředí pro místní obyvatele – tato a další fakta, která sama za sebe hovoří pro vznik cyklostezky se zónou pro pěší, zůstávají stranou zájmu.
Zamysleme se tedy krátce nad možnými výhodami konkrétního úseku mezi železniční stanicí Dejvice a Veleslavín sami.
Kdyby masy betonu, železa a plexiskla tzv. rychlodráhy na povrchu nerozdělily Prahu 6 vedví, nejenomže by nebyla omezena průchodnost mezi čtvrtěmi kolem Buštěhradské dráhy (tj. parky, tramvajové zastávky a lokální obchody apod. by byly stále snadno dostupné pěšky), ale navíc by se pozvedl sociální život: příbuzní, přátelé a sousedé by se mohli setkávat někde na lavičce na pěší zóně, a třeba tam společně popíjet kávu v nově vzniklé kavárničce.
Již nyní stojí kolem nové plánované cyklostezky s promenádou řada zajímavých podniků a staveb, pro jejichž provoz by proudění aktivních lidí všech věkových kategorií zajímajících se o to, co kde mohou nového vidět a zažít, jednoznačně znamenalo zařazení vyššího převodového stupně.
Prvním z nich je známý kulturní klub Klubovna (na mapce č. 1). Parta nájemců zde z budovy před demolicí svépomocí dokázala vybudovat vyhledávaný klub, a nejen mládeží a začínajícími kapelami. Cyklostezka by vedla přímo kolem něj a jeho přilehlé zahrady.
Čísly 2, 5, 6 a 7 jsou na výše uvedené mapce značená sportoviště (postupně se jedná o tenisové kurty, fotbalový stadion, zimní stadion, krytý bazén, atletická dráha). Pro vyznavače sportu ideální konstelace: na kole, nebo na bruslích si mohou bezpečně po cyklostezce dojet tam, kam potřebují a oddávat se sportu.
Toto sdělení na opuštěném kině Ořechovka (č. 3) visí dnes. I pro něj by cyklostezka se zónou pro pěší znamenala novou budoucnost. Jistě by sem například nebyl problém přilákat děti s rodiči k občerstvení a na pohádková představení, která by mohla být vítaným zpestřením jejich víkendových cyklovýletů. A ve všední dny by sem díky nové ekologické dopravě mělo za svým programem blíže zase jiné obecenstvo.
Přímo s novou cyklostezkou a promenádou by u Ořechovky sousedilo dětské hřiště (č. 4), které tu už čeká na všechny malé i velké výletníky. Po rodinném obědě na Ořechovce by si děti měly kde hrát a dospělí zase kde odpočinout.
S výstavbou cyklostezky by za současné situace, kdy na Praze 6 neustále ubývá zelených ploch, mohlo také dojít revitalizaci zarostlého úseku v okolí Dejvického potoka protékajícího mezi Buštěhradskou dráhou a ZŠ Na Dlouhém lánu. Nový park by byl přínosem pro návštěvníky cyklostezky, všechny občany Prahy 6 a zejména pro žáky a studenty přilehlé školy.
Hned za tímto úsekem zaujme na první pohled opuštěný nevyužívaný komplex průmyslových staveb. Jedná se o budovu bývalé výtopny (č. 8). Stojí jen pár set metrů od stanice metra Veleslavín. Jako by volal po tom, aby si ho za korunu pronajali mladí čeští výtvarníci a udělali z něj Mekku současného multižánrového umění. Proč ne?
Symbolické by bylo, že na kole nebo na bruslích by se odsud za pár minut dostali na Letnou do své alma mater, stojící u druhého konce cyklostezky…
O smyslu, využití a zapojení nové ekologické dopravní tepny do života obyvatel by se toho dalo psát mnoho. Například při jejím otevření by mohly v sálech Klubovny a Ořechovky hrát živě kapely a orchestry, a třeba by to mohl být první krůček k hudebnímu festivalu, kterým by každým rokem nový veřejný volnočasový prostor s cyklostezkou a promenádou spojující Prahu 6 a 7 ožil…
Níže je snímek ukazující, jak naložili Newyorčané se starou trasou metra. Vytvořili si z ní oázu zeleně a odpočinku. Co myslíte, co by v městské zástavbě Prahy 6 a 7 udělali z trasy bývalé železnice Buštěhradské dráhy oni?
New York’s High Line Park in the Sky
