ke stažení:

Urbanistickou analýzu v náhledové kvalitě (14 Mb) stáhnete ZDE.

Analýzu v tiskové kvalitě (60 Mb) stáhnete ZDE.

Urbanistické analýzy na Ulož.to

Jsme pevně přesvědčeni, že při budování velkých liniových staveb, procházejících obytnými čtvrtěmi – jako v případě modernizace železničního spojení Praha-Kladno (s odbočkou na letiště) – není možné brát v potaz pouze ekonomická kritéria bezprostředních nákladů výstavby, ale i dopad takových staveb na urbanistický celek, životní prostředí a zejména na obyvatele. Je třeba mít na paměti, že stavby tohoto typu mění tvář města způsobem, který je následně již velmi těžko odstranitelný, a který může město natrvalo poškodit. Mementem nám může být pražská magistrála. Povrchová varianta dvoukolejné železnice by v úseku Dejvice – Veleslavín nutně znamenala bourání rodinných domů a rozdělení dotčené části Prahy 6 více než šestimetrovým betonovým tunelem. Proto jsme z vlastní iniciativy, za spoluúčasti odborníků a podpory nadace VIA vypracovali Urbanistickou analýzu, která zasazuje současnou železnici do kontextu města a analyzuje potenciální možnosti zhodnocení zeleného koridoru, který vznikne v případě, že bude zvolena plně tunelová varianta v úseku nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín.

Urbanistická analýza Buštěhradské dráhy v úseku nádraží Dejvice po nádraží Veleslavín posbírala veškeré dostupné informace o problematické části dráhy do jednoho dokumentu. Současně s nimi ukazuje důležité argumenty k hodnocení dopadu infrastrukturní stavby na existující město. Postupem z makro měřítka (kraj, město, aglomerace), po měřítko urbanistické (oblast, městská část) až po měřítko architektonické (konkrétní místa, stavby) chce poukázat na jedinečnost úseku dráhy mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Tato jedinečnost by měla být stavbou rozvíjena, ne zničena. Nyní se Praha 6 vyskytuje v historickém momentu, které městskou část změní na staletí dopředu. Důležitostí i rozsahem se chystaná stavba rovná stavbě magistrály protínající Václavské náměstí. Zvítězí „levnější“ či naopak „kvalitnější“ varianta? Z toho případu vidíme, že ne vždy je varianta levnější ta správná.

Máme za to, že význam zeleného koridoru, který by propojil Královskou oboru (Stromovku) s Divokou Šárkou, je v tuto chvíli podceňován a v diskuzích týkajících se výběru z variant trasování modernizované železnice dokonce smrštěn na pojem „cyklostezka“, což je velice nepřesné pojmenování potenciálu, který se zde nabízí. Navíc pojem „cyklostezka“ může vyvolávat v myslích občanů velice rozporuplné reakce, neboť máme asi všichni dobře na paměti výstavby předražených asfaltových drah odnikud nikam z nedávné minulosti v různých městech naší země. Jak urbanistická analýza dobře ukazuje, jedná se v tomto případě o daleko komplexnější případ, neboť vybudování zeleného koridoru by propojilo řadu významných lokalit, znamenalo zachování paměti místa, přineslo udržitelný rozvoj do širokého okolí a to všechno nikoliv v protikladu k dopravnímu potenciálu místa, ale v jeho souladu, neboť zelený koridor se dle nejnovějšího generelu bezmotorové dopravy stane součástí cyklotrasy nadregionálního významu s přesahem do Středočeského kraje. Zelený koridor nevylučuje ani železniční dopravu, která by pouze v tomto cca 3 km dlouhému úseku vedla pod zemí. Zelený koridor naopak železnici pomůže, protože v této variantě padnou zásadní překážky urychlené výstavby železnice.

Přistupujeme k této problematice realisticky s tím, že hledáme optimální variantu, která bude finančně přijatelná, technicky proveditelná a také projednatelná, rozumějme realizovatelná bez drastických zásahů do života lidí v podobě nuceného vystěhovávání v důsledku bourání jejich domovů, a bez prosazování konfliktních konceptů, což by velmi pravděpodobně vedlo k dlouhodobým soudním sporům a zablokování celého projektu na dlouhé roky s nejistým výsledkem. Dovolujeme si upozornit na fakt, že varianta, která počítá se zahloubením v úseku nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín je již sama o sobě kompromisem, neboť v ideální podobě by železnice byla zahloubena od Stromovky po Liboc, neboli v dvojnásobné délce oproti současně navrhované variantě. Další zkrácení zahloubeného úseku by nicméně již vedlo k destrukci konceptu zeleného koridoru, neboť by byla zásadním způsobem narušena jeho funkčnost. Potenciál celého projektu by tak byl promrhán.

NÁHLED NA JEDNOTLIVÉ STRÁNKY