Na stránkách časopisu Šestka duben/ 2019 spolek Vize nejen pro Prahu 6 představil svůj pohled na modernizaci Buštěhradské dráhy
Za posledních dvacet let byla navrhována a posuzována řada alternativ na vedení modernizované dráhy na letiště a do Kladna v kritickém úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Jde o hustě obydlené území, kde se povrchové vedení trasy ukázalo neprojednatelným. Koridor dráhy by se musel doslova probourat zástavbou starých Dejvic. Navíc by tato varianta vyvolala kvůli předpisům o ochraně životního prostředí nutnost dráhu skrýt do až 9 metrů vysokého povrchového sarkofágu z betonu. Ten by rozetnul Prahu 6 od Dejvic do Veleslavína ve dví a zničil urbanistický celek Ořechovky, jedné z nekrásnějších zahradních čtvrtí v Praze. Podpovrchové vedení ve stávající stopě zase naráží na problematická převýšení i, což jej činí těžko nerealizovatelným.
MČ Praha 6, SŽDC, Praze a Ministerstvu dopravy se nakonec podařilo nalézt vůči Praze 6 nejšetrnější trasu, označovanou jako V3, vedenou ve dvojici tunelů hluboko pod Ořechovkou a Střešovicemi. V současnosti připravuje Metroprojekt dokumentaci k realizaci této varianty v ideální stopě.
Vedením železnice podzemní trasou V3 se ve stopě Buštěhradské dráhy mezi Dejvicemi a Veleslavínem uvolní unikátní zelený koridor pro volnočasovou aktivitu, což v petici podpořilo více něž 5500 našich spoluobčanů.
Trasu V3 považujeme za optimální a k okolí a životnímu prostředí nejšetrnější. Zaznamenali jsme však, že se v poslední době ve veřejném prostoru začaly objevovat hlasy vyvolávající obavy i z této varianty. Jsme přesvědčeni, že jsou do značné míry dány nedostatečnou informovanosti části veřejnosti o možných dopadech.
Žádáme představitele MČ Prahy 6, aby pokračovali v prosazování podpovrchového řešení V3, které získalo podporu napříč politickými stranami i občany, a aby zintenzivnili informovanost veřejnosti o jejích dopadech, které zamezí neodůvodněným obavám.
J. Kadlec, M. Lodin, J. Procházka, Spolek Vize nejen pro Prahu 6, z.s.
Petice spolku Vize nejen pro Prahu 6 byla na dotyčných úřadech předána. Za cyklostezku od Stromovky do Šárky a proti modernizaci dráhy v povrchové dvoukolejné variantě se podepsalo 5122 občanů. Děkujeme za podporu a společně budeme bojovat i nadále za kvalitní prostředí na Praze 6!
Jsme pevně přesvědčeni, že při budování velkých liniových staveb, procházejících obytnými čtvrtěmi – jako v případě modernizace železničního spojení Praha-Kladno (s odbočkou na letiště) – není možné brát v potaz pouze ekonomická kritéria bezprostředních nákladů výstavby, ale i dopad takových staveb na urbanistický celek, životní prostředí a zejména na obyvatele. Je třeba mít na paměti, že stavby tohoto typu mění tvář města způsobem, který je následně již velmi těžko odstranitelný, a který může město natrvalo poškodit. Mementem nám může být pražská magistrála. Povrchová varianta dvoukolejné železnice by v úseku Dejvice – Veleslavín nutně znamenala bourání rodinných domů a rozdělení dotčené části Prahy 6 více než šestimetrovým betonovým tunelem. Proto jsme z vlastní iniciativy, za spoluúčasti odborníků a podpory nadace VIA vypracovali Urbanistickou analýzu, která zasazuje současnou železnici do kontextu města a analyzuje potenciální možnosti zhodnocení zeleného koridoru, který vznikne v případě, že bude zvolena plně tunelová varianta v úseku nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín.
Urbanistická analýza Buštěhradské dráhy v úseku nádraží Dejvice po nádraží Veleslavín posbírala veškeré dostupné informace o problematické části dráhy do jednoho dokumentu. Současně s nimi ukazuje důležité argumenty k hodnocení dopadu infrastrukturní stavby na existující město. Postupem z makro měřítka (kraj, město, aglomerace), po měřítko urbanistické (oblast, městská část) až po měřítko architektonické (konkrétní místa, stavby) chce poukázat na jedinečnost úseku dráhy mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Tato jedinečnost by měla být stavbou rozvíjena, ne zničena. Nyní se Praha 6 vyskytuje v historickém momentu, které městskou část změní na staletí dopředu. Důležitostí i rozsahem se chystaná stavba rovná stavbě magistrály protínající Václavské náměstí. Zvítězí „levnější“ či naopak „kvalitnější“ varianta? Z toho případu vidíme, že ne vždy je varianta levnější ta správná.
Máme za to, že význam zeleného koridoru, který by propojil Královskou oboru (Stromovku) s Divokou Šárkou, je v tuto chvíli podceňován a v diskuzích týkajících se výběru z variant trasování modernizované železnice dokonce smrštěn na pojem „cyklostezka“, což je velice nepřesné pojmenování potenciálu, který se zde nabízí. Navíc pojem „cyklostezka“ může vyvolávat v myslích občanů velice rozporuplné reakce, neboť máme asi všichni dobře na paměti výstavby předražených asfaltových drah odnikud nikam z nedávné minulosti v různých městech naší země. Jak urbanistická analýza dobře ukazuje, jedná se v tomto případě o daleko komplexnější případ, neboť vybudování zeleného koridoru by propojilo řadu významných lokalit, znamenalo zachování paměti místa, přineslo udržitelný rozvoj do širokého okolí a to všechno nikoliv v protikladu k dopravnímu potenciálu místa, ale v jeho souladu, neboť zelený koridor se dle nejnovějšího generelu bezmotorové dopravy stane součástí cyklotrasy nadregionálního významu s přesahem do Středočeského kraje. Zelený koridor nevylučuje ani železniční dopravu, která by pouze v tomto cca 3 km dlouhému úseku vedla pod zemí. Zelený koridor naopak železnici pomůže, protože v této variantě padnou zásadní překážky urychlené výstavby železnice.
Přistupujeme k této problematice realisticky s tím, že hledáme optimální variantu, která bude finančně přijatelná, technicky proveditelná a také projednatelná, rozumějme realizovatelná bez drastických zásahů do života lidí v podobě nuceného vystěhovávání v důsledku bourání jejich domovů, a bez prosazování konfliktních konceptů, což by velmi pravděpodobně vedlo k dlouhodobým soudním sporům a zablokování celého projektu na dlouhé roky s nejistým výsledkem. Dovolujeme si upozornit na fakt, že varianta, která počítá se zahloubením v úseku nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín je již sama o sobě kompromisem, neboť v ideální podobě by železnice byla zahloubena od Stromovky po Liboc, neboli v dvojnásobné délce oproti současně navrhované variantě. Další zkrácení zahloubeného úseku by nicméně již vedlo k destrukci konceptu zeleného koridoru, neboť by byla zásadním způsobem narušena jeho funkčnost. Potenciál celého projektu by tak byl promrhán.
Starosta Ondřej Kolář se připojil k petici pro cyklostezku po povrchu zahloubené železnice a proti dvoukolejné povrchové variantě rychlodráhy v úseku mezi Stromovkou a Veleslavínem.
Zastupitelstvo šesté pražské městské části již v této souvislosti dříve schválilo stanovisko k modernizaci železnice Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla. Modernizace si klade za cíl zásadně přispět ke snížení automobilové a autobusové zátěže Prahy 6. Kromě rychlého a komfortního spojení má totiž nabídnout i přes dva tisíce nových míst na záchytných parkovištích po celé délce trasy.
Vedení Prahy 6 proto požádalo Ministerstvo dopravy o realizaci modernizace v programovacím období 2014-2020. S ohledem na znalost místních reálií preferují představitelé Prahy 6 realizovat úsek od stanice Praha-Dejvice do stanice Praha-Veleslavín ve variantě plně podpovrchové. Na uvolněném prostranství by pak mohl vzniknout zelený koridor.
Praha 6 současně žádá Ministerstvo dopravy, aby při realizaci projektu byl respektován citlivý přístup k okolnímu prostředí a zachování unikátního charakteru místa. Architektonické řešení by konečně mělo být uskutečněno formou soutěží.
Veřejné projednání podoby projektu „Modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště“ se uskutečnilo v pondělí 22. 6. 2015 od 17:30 v Národní technické knihovně v Ballingově sále. Projednání projektu se zúčastnili radní MČ Praha 6. Hosty byli zástupci SŽDC a Metroprojektu, kteří celý záměr představili. V následné diskuzi občané Prahy 6 odmítli vedení modernizované železnice v úseku Dejvická – Veleslavín po povrchu.
25. června 2015 zastupitelé odhlasovali stanovisko MČ Praha 6 k Modernizaci železnice Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla:
Městská část Praha 6 považuje v souladu s programovým prohlášením Rady MČ modernizaci železniční tratě Praha Kladno s odbočkou na letiště za prioritu v oblasti dopravy. Městská část Praha 6 konstatuje, že cíle Deklarace k modernizaci tratě Praha Kladno z roku 2008 nebyly naplněny a proto přijímá toto usnesení:
MČ Praha 6 žádá Ministerstvo dopravy a jemu podřízené organizace, aby realizovaly všechny kroky potřebné pro realizaci projektu modernizace v programovacím období 2014- 2020.
MČ Praha 6 požaduje s ohledem na historii příprav projektu, charakter území Prahy 6 a znalost místních poměrů realizovat úsek od stanice Praha-Dejvice do stanice Praha-Veleslavín ve variantě plně podpovrchové a žádá Ministerstvo dopravy, aby učinilo všechny kroky k realizaci této varianty.
MČ Praha 6 požaduje realizovat prioritně provozní úsek Praha-Veleslavín – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla, současně s realizací záchytného parkoviště Dlouhá míle.
MČ Praha 6 žádá Ministerstvo dopravy a jemu podřízené organizace, aby při přípravě a realizaci projektu byl respektován citlivý přístup k prostředí a zachování paměti místa a architektonické řešení bylo realizováno formou soutěží.
MČ Praha 6 žádá hlavní město, aby ve spolupráci se Středočeským krajem jmenovalo pracovní skupinu pro přípravu a realizaci záchytných parkovišť podél modernizované železniční tratě.
Děkujeme zastupitelům, že zohlednili požadavky občanů Prahy 6.
MČ Praha 6 však bohužel do svého prohlášení nezahrnula možnost zřídit cyklostezku a promenádu.
Podpořte naši petici a dejte zastupitelům Prahy 6 najevo, že Vám záleží na rozvoji veřejného prostoru.
Přijďte se zeptat, jak to bude s rychlodráhou do Kladna a na letiště!
Dovolujeme si Vás upozornit, že 22. června 2015 od 17:30
v Národní technické knihovně, v Ballingově sále (Technická 6, Praha 6)
se bude konat
veřejná debata k podobě projektu
„Modernizace železnice Praha – Kladno s odbočkou na letiště“
My se budeme ptát:
Opravdu chcete Prahu 6 zničit šestimetrovými (6!) betonovými zdmi? Nebo jak si představujete odhlučnění eventuální povrchové varianty? Uvědomujete si, že by tvořily devastující vizuální a fyzickou bariéru?
Máte zjištěno, jak silný by byl z povrchové železnice hluk a kde všude by byl slyšet? Byly by po stavbě vůbec dodrženy hlukové limity?
Víte, že povrchová varianta by znamenala demolice obytných domů, navíc na hraně památkové zóny? Viděli jste na vlastní oči, co všechno se bude bořit a ničit? Nebo všechno navrhujete od zeleného stolu?
Děláte něco pro to, aby železnice vedla aspoň v úseku Stromovka – Veleslavín pod zemí? Tedy aby se prosadila jediná realizovatelná varianta?
Jak to, že v nejnovějších studiích se vůbec nepočítá s podpovrchovou variantou, i když by dle dostupných informací splnila požadavky EU na financování?
Kdy bude hotova finanční studie podzemní varianty, která započítá všechny přínosy, včetně cyklostezky a zhodnocení pozemků a nemovitostí v širokém okolí dráhy?
Je stavba pořád ještě ve veřejném zájmu, když až na Veleslavín vede metro?
Je hotový projekt cyklostezky na povrchu zahloubené železnice?
Na co se zeptáte Vy?
Přijďte pomoct radnici Prahy 6 prosadit správné řešení: rychlodráhu pod zemí!
Na místě můžete podepsat petici za cyklostezku na povrchu zahloubené železnice!
Nové vedení Prahy 6 si už asi začíná uvědomovat, že, podpovrchová varianta je průchodnější, a navíc ve výsledku levnější vzhledem k tomu, že už je naplánovaná a má schválenou EIA. Místostarostka Petra Kolínská se vyjádřila, že „s ohledem na historii projektu, na znalost místních poměrů a stav přípravy“ považuje rada městské části za nejvhodnější právě plně podpovrchovou variantu. Zdroj: idnes.