Za posledních dvacet let byla navrhována a posuzována řada alternativ na vedení modernizované dráhy na letiště a do Kladna v kritickém úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Jde o hustě obydlené území, kde se povrchové vedení trasy ukázalo neprojednatelným.  Koridor dráhy by se musel doslova probourat zástavbou starých Dejvic. Navíc by tato varianta vyvolala kvůli předpisům o ochraně životního prostředí nutnost dráhu skrýt do až 9 metrů vysokého povrchového sarkofágu z betonu. Ten by rozetnul Prahu 6 od Dejvic do Veleslavína ve dví a zničil urbanistický celek Ořechovky, jedné z nekrásnějších zahradních čtvrtí v Praze.  Podpovrchové vedení ve stávající stopě zase naráží na problematická převýšení i, což jej činí těžko nerealizovatelným.

MČ Praha 6, SŽDC, Praze a Ministerstvu dopravy se nakonec podařilo nalézt vůči Praze 6 nejšetrnější trasu, označovanou jako V3, vedenou ve dvojici tunelů hluboko pod Ořechovkou a Střešovicemi. V současnosti připravuje Metroprojekt dokumentaci  k realizaci této varianty v ideální stopě.

Vedením železnice podzemní trasou V3 se ve stopě Buštěhradské dráhy mezi Dejvicemi a Veleslavínem uvolní unikátní zelený koridor pro volnočasovou aktivitu, což v petici podpořilo více něž 5500 našich spoluobčanů.

Trasu V3 považujeme za optimální a k okolí a životnímu prostředí nejšetrnější. Zaznamenali jsme však, že se v poslední době ve veřejném prostoru začaly objevovat hlasy vyvolávající obavy i z této varianty. Jsme přesvědčeni, že jsou do značné míry dány nedostatečnou informovanosti části veřejnosti o možných dopadech.

Žádáme představitele MČ Prahy 6, aby pokračovali v prosazování podpovrchového řešení V3, které získalo podporu napříč politickými stranami i občany, a aby zintenzivnili informovanost veřejnosti o jejích dopadech, které zamezí neodůvodněným obavám.

J. Kadlec, M. Lodin, J. Procházka, Spolek Vize nejen pro Prahu 6, z.s.

Článek vyšel v dubnovém čísle časopisu Šestka:

sestka-2019-duben-spolky

Urbanistickou analýzu v náhledové kvalitě (14 Mb) stáhnete ZDE.

Analýzu v tiskové kvalitě (60 Mb) stáhnete ZDE.

Urbanistické analýzy na Ulož.to

Jsme pevně přesvědčeni, že při budování velkých liniových staveb, procházejících obytnými čtvrtěmi – jako v případě modernizace železničního spojení Praha-Kladno (s odbočkou na letiště) – není možné brát v potaz pouze ekonomická kritéria bezprostředních nákladů výstavby, ale i dopad takových staveb na urbanistický celek, životní prostředí a zejména na obyvatele. Je třeba mít na paměti, že stavby tohoto typu mění tvář města způsobem, který je následně již velmi těžko odstranitelný, a který může město natrvalo poškodit. Mementem nám může být pražská magistrála. Povrchová varianta dvoukolejné železnice by v úseku Dejvice – Veleslavín nutně znamenala bourání rodinných domů a rozdělení dotčené části Prahy 6 více než šestimetrovým betonovým tunelem. Proto jsme z vlastní iniciativy, za spoluúčasti odborníků a podpory nadace VIA vypracovali Urbanistickou analýzu, která zasazuje současnou železnici do kontextu města a analyzuje potenciální možnosti zhodnocení zeleného koridoru, který vznikne v případě, že bude zvolena plně tunelová varianta v úseku nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín.

Urbanistická analýza Buštěhradské dráhy v úseku nádraží Dejvice po nádraží Veleslavín posbírala veškeré dostupné informace o problematické části dráhy do jednoho dokumentu. Současně s nimi ukazuje důležité argumenty k hodnocení dopadu infrastrukturní stavby na existující město. Postupem z makro měřítka (kraj, město, aglomerace), po měřítko urbanistické (oblast, městská část) až po měřítko architektonické (konkrétní místa, stavby) chce poukázat na jedinečnost úseku dráhy mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Tato jedinečnost by měla být stavbou rozvíjena, ne zničena. Nyní se Praha 6 vyskytuje v historickém momentu, které městskou část změní na staletí dopředu. Důležitostí i rozsahem se chystaná stavba rovná stavbě magistrály protínající Václavské náměstí. Zvítězí „levnější“ či naopak „kvalitnější“ varianta? Z toho případu vidíme, že ne vždy je varianta levnější ta správná.

Máme za to, že význam zeleného koridoru, který by propojil Královskou oboru (Stromovku) s Divokou Šárkou, je v tuto chvíli podceňován a v diskuzích týkajících se výběru z variant trasování modernizované železnice dokonce smrštěn na pojem „cyklostezka“, což je velice nepřesné pojmenování potenciálu, který se zde nabízí. Navíc pojem „cyklostezka“ může vyvolávat v myslích občanů velice rozporuplné reakce, neboť máme asi všichni dobře na paměti výstavby předražených asfaltových drah odnikud nikam z nedávné minulosti v různých městech naší země. Jak urbanistická analýza dobře ukazuje, jedná se v tomto případě o daleko komplexnější případ, neboť vybudování zeleného koridoru by propojilo řadu významných lokalit, znamenalo zachování paměti místa, přineslo udržitelný rozvoj do širokého okolí a to všechno nikoliv v protikladu k dopravnímu potenciálu místa, ale v jeho souladu, neboť zelený koridor se dle nejnovějšího generelu bezmotorové dopravy stane součástí cyklotrasy nadregionálního významu s přesahem do Středočeského kraje. Zelený koridor nevylučuje ani železniční dopravu, která by pouze v tomto cca 3 km dlouhému úseku vedla pod zemí. Zelený koridor naopak železnici pomůže, protože v této variantě padnou zásadní překážky urychlené výstavby železnice.

Přistupujeme k této problematice realisticky s tím, že hledáme optimální variantu, která bude finančně přijatelná, technicky proveditelná a také projednatelná, rozumějme realizovatelná bez drastických zásahů do života lidí v podobě nuceného vystěhovávání v důsledku bourání jejich domovů, a bez prosazování konfliktních konceptů, což by velmi pravděpodobně vedlo k dlouhodobým soudním sporům a zablokování celého projektu na dlouhé roky s nejistým výsledkem. Dovolujeme si upozornit na fakt, že varianta, která počítá se zahloubením v úseku nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín je již sama o sobě kompromisem, neboť v ideální podobě by železnice byla zahloubena od Stromovky po Liboc, neboli v dvojnásobné délce oproti současně navrhované variantě. Další zkrácení zahloubeného úseku by nicméně již vedlo k destrukci konceptu zeleného koridoru, neboť by byla zásadním způsobem narušena jeho funkčnost. Potenciál celého projektu by tak byl promrhán.

NÁHLED NA JEDNOTLIVÉ STRÁNKY

Zastupitelstvo šesté pražské městské části již v této souvislosti dříve schválilo stanovisko k modernizaci železnice Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla. Modernizace si klade za cíl zásadně přispět ke snížení automobilové a autobusové zátěže Prahy 6. Kromě rychlého a komfortního spojení má totiž nabídnout i přes dva tisíce nových míst na záchytných parkovištích po celé délce trasy.

Vedení Prahy 6 proto požádalo Ministerstvo dopravy o realizaci modernizace v programovacím období 2014-2020. S ohledem na znalost místních reálií preferují představitelé Prahy 6 realizovat úsek od stanice Praha-Dejvice do stanice Praha-Veleslavín ve variantě plně podpovrchové. Na uvolněném prostranství by pak mohl vzniknout zelený koridor.

Praha 6 současně žádá Ministerstvo dopravy, aby při realizaci projektu byl respektován citlivý přístup k okolnímu prostředí a zachování unikátního charakteru místa. Architektonické řešení by konečně mělo být uskutečněno formou soutěží.

Zdroj: http://www.praha6.cz/aktuality/starosta-prahy-6-se-pripojil-k-petici-obcanu-2016-01-21.html

Městská část Praha 6 považuje v souladu s programovým prohlášením Rady MČ modernizaci železniční tratě Praha Kladno s odbočkou na letiště za prioritu v oblasti dopravy. Městská část  Praha 6 konstatuje, že cíle Deklarace k modernizaci tratě Praha Kladno z roku 2008 nebyly naplněny a proto přijímá toto usnesení:

1. MČ Praha 6 žádá Ministerstvo dopravy a jemu podřízené organizace, aby realizovaly všechny kroky potřebné pro realizaci projektu modernizace v programovacím období  2014- 2020.
2. MČ Praha 6 požaduje s ohledem na historii příprav projektu, charakter území Prahy 6 a znalost místních poměrů realizovat úsek od stanice Praha-Dejvice do stanice Praha-Veleslavín ve variantě plně podpovrchové a žádá Ministerstvo dopravy, aby učinilo všechny kroky k realizaci této varianty.
3. MČ Praha 6 požaduje realizovat prioritně provozní úsek Praha-Veleslavín – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla, současně s realizací záchytného parkoviště Dlouhá míle.
4. MČ Praha 6 žádá Ministerstvo dopravy a jemu podřízené organizace, aby při přípravě a realizaci projektu byl respektován citlivý přístup k prostředí a zachování paměti místa a architektonické řešení bylo realizováno formou soutěží.
5. MČ Praha 6 žádá hlavní město, aby ve spolupráci se Středočeským krajem jmenovalo pracovní skupinu pro přípravu a realizaci záchytných parkovišť podél modernizované železniční tratě.

Děkujeme zastupitelům, že zohlednili požadavky občanů Prahy 6.

MČ Praha 6 však bohužel do svého prohlášení nezahrnula možnost zřídit cyklostezku a promenádu.

Podpořte naši petici a dejte zastupitelům Prahy 6 najevo, že Vám záleží na rozvoji veřejného prostoru.

Zdroj: www.praha6.cz/aktuality/jednani-o-bustehradske-draze-2015-06-23.html